Před dvěma lety jsem nesměle věšela na boudu s překážkami ceduli, která oznamovala možnost trénování agility, výchovu, cvičení triků...Za nedlouho se ozvali první zájemci. Já, uvědomující si zodpovědnost, kterou na sebe přebírám, jsem začala radit lidem s jejich pejsky. Snažila jsem se, co nejvíc to šlo, Vymýšlet nejlepší řešení pro daného pejska, komunikovat s lidmi a vysvětlovat, co a jak mají dělat, stát si za vlastním názorem, ale zároveň být otevřená jiným pohledům na věc, upozornit na chyby, aniž bych se tím druhé strany dotkla, mě opravdu začalo bavit. Za další rok se táta za mé a bratrovi pomoci pustil do budování plotu. Najednou cvičáček získal nový rozměr. Uběhl další rok a můj sen je stále více skutečností. Občas se zamyslím a říkám si, jak je to dlouho, co jsem si začala představovat vlastní cvičák? Hodně dlouho. Nedávno jsem našla bloček, do kterého jsem již v asi devíti letech zapisovala a malovala, jak a a co pejska naučit. S roztáním sněhu a probouzejícím se jarem získaly tréninky pravidelnost. Přicházejí pejsci všemožné rasy, původu a povahy, což dělá vše ještě zajímavějším. Potkání 3kg křížence jorkšírka a asi 50kg Velkého švýcarského salašnického psa na jedné hodině může vést k otázkám na téma, zda se pořád jedná o stejný živočišný druh :) 2.4.2017 nastal den D. Z červíka v hlavě, který tu a tam dal o sobě více vědět, se stal historicky první seminář/workshop (ještě jsem nevymyslela, jak to nazývat) na Tricki´s fieldu, ale především i pro mě. Téma bylo jasné: Pozitivní motivace - proč a jak? Chtěla jsem vysvětlit základy pozitivní motivace, také lidi přimět aktivně přemýšlet a nakonec si to vyzkoušet v praxi. Při všech hodinách se snažím cvičit pomocí pozitivní motivace, ale vždy probereme jen výňatek. Chtěla jsem to vzít komplexněji a se souvislostmi. Vyklubalo se z toho velmi příjemné dopoledne s pozitivními ohlasy.. Tak třeba někdy příště :) (Nějaký ten červík mi opět začíná vrtat v hlavě :) ) Vše je pro mne zábava (doufám, že i pro ostatní) ,dobrodružství a skvělá škola v jednom. Děkuji všem, hlavně těm nejbližším, kteří mi pomáhají snít svůj sen...!
0 Comments
Tyhle prázdniny jsou opravdu nabité. Zatím se podělím jen o video ze včerejšího tréninku s chorvatskou reprezentantkou a trenérkou Ninou Gregl :)
Váhala jsem, zda se mám přihlásit z několika důvodů. Mimo jiné protože za námi byl týden chození v přenádherných Orlických horách a před tím téměř týden na Opsionu. ( Agility tábor pod vedením Pavla Koška a Irči Kochové). Bála jsem se, aby toho na Hailinku nebylo moc. Ale téměř jsem nepocítila z její strany náznaky únavy. Krásně si hrála, snažila se,měla pěkná áčka,,.Že by se blýskalo na lepší časy ? :) Parkury nás opravdu bavily. A z tréninku Niny jsem měla pocit, jako by nás už dlouho znala. I jejími tréninkovými typy se ráda inspiruju :) Jinak Hailinku chválila a mně řekla, že už dlouho neviděla člověka, který by svému psovi předával tolik energie. Proč bych nepředávala, když je radost s Hailinkou cokoliv dělat ???? :) Hezký zbytek prázdnin!!!!! :) Další článek v časopisu_ Ecanis http://www.ecanis.cz/element/simple/documents-to-download/b/c/08c31da8c6f2878d.pdf …protože je moc malý, velký, starý, mladý, hloupý, aktivní, líný, neposlušný…. S touto reakcí se často setkávám u lidí, kteří vidí poprvé agility, nadchne je to, ale povětšinou mají tu či onu výmluvu, proč zrovna jejich pes nemůže s agility také začít. Takže tentokrát si povíme o tom, jací pejsci se agility mohou věnovat. Povětšinou se razí heslo, že agility jsou pro každého. Které se má vztahovat jak na lidi, tak na psy. Jenže zas tak úplně se s tímto souhlasit nedá. Asi nejdůležitější, jako u všeho, je zdraví. Nejsem veterinář ani jiný odborník, přes zdraví psa a i kdybych byla, nevyjmenovávala bych, co je ještě únosná zdravotní komplikace a kdy už je to moc a s agility se musíte buď na určitý čas, nebo pro vždy rozloučit. Záleží asi na zdravém selském rozumu, konkrétním případu a veterináři. Ale každopádně je důležité uvědomit si, že je po pejskovi vyžadovaná vcelku náročná fyzická i psychická zátěž. Chceme, aby běželi co nejrychleji, bleskurychle se otáčeli, skákali, kličkovali slalomem a k tomu vnímali naše povely a vedení tělem. Z toho vyplývá další podstatný fakt. Pejsek musí mít dobrou kondičku. Opravdu !!! Trénink agility by neměl sloužit k jejímu budování. To je důležitá věc, kterou by si každý měl uvědomit. Představte si, že by vás někdo postavil třeba na závod 100/110m překážek, bez jakékoli přípravy a řekl: „ Běž! Vybuduješ si skvělou fyzičku, když takhle rychle poběžíš a ještě si u toho zaskáčeš!“ Jak by to s většinou z nás dopadlo? Asi ne moc slavně. Buď bychom postupně opatrně a pomalu překonali nějakým způsobem všechny překážky. Nebo bychom se je tedy pokusili v rychlosti přeskákat, ale pravděpodobně bychom se za chvíli někde natáhli. Anebo by to někdo případně rovnou vzdal. Někoho by tato zkušenost otrávila. Jiný by se zranil…. A teď se vžijte do role vašich pejsků. Zkrátka vzít psa přímo z gauče a postavit ho na agility parkur mi přijde vůči němu přinejmenším neférové. A také velký hazard s jeho zdravím. Ano, někomu to může procházet, ale není lepší udělat vše pro to, abychom se snažili nehodám, co nejvíce vyhnout… Nedostatečná kondice může být i jednou z příčin demotivace, shazování latěk atd… Takže já se svými pejsky chodím hodně a to každý den na procházky do lesa. Les je pro psy skvělou přirozenou posilovnou. Kdejaká větev se jim připlete do cesty, občas musí přeskočit něco většího, jindy vyběhnout do kopce… A každopádně takový volný pohyb milují a já také J Dále cvičí na balančních pomůckách a učí se spousty triků, při kterých se učí ovládat své tělo a zároveň ho posilují. Věděli jste například, že pes neví o svých zadních nohách? Až např. s triky přijde uvědomění si svého těla. Důležité je podotknout, že vše dělám pomocí shapingu, což znamená, že pejsci cvičí zcela dobrovolně bez jakéhokoli vynucování z mé strany. Ba naopak, zbožňují to J A za další si myslíme, že výše popsaná cvičení a budování fyzičky jsou dobrá pro jakéhokoli psa, bez ohledu na to, zda dělá, či nedělá, nějaký sport. Stejně tak jsou dobré pro všechny další hry, které učím a hraju je se svými fenkami. Připraví je dobře na parkur, opravdu se mi to u mé mladé fenky osvědčilo. Ale především je to opět společná zábava. A když pejska s vámi baví něco dělat, je to již dobrý krok k tomu, aby se z něho stal poslušný psík, který radostně přibíhá na přivolání a je s vámi radši, než s jinými lidmi, psy, či třeba voňavou trávou… Jak je to s věkem? Myslím, že pokud pes splňuje předchozí kriteria, nejde říct, kde začíná ta hranice, která určuje, že je pejsek na agility již moc starý. Ovšem, co se týče štěňat a agility, tak to je velmi rozporuplné téma. Myslím, že nelze určit, kdy se může s agility začít a také každý pod tím vidí něco jiného. Pokud se budeme bavit přímo o tréninku na překážkách, tak je to také velmi individuální. Každý pejsek dospívá jindy. Důležité je asi také pozorovat, zda má pes stále štěněcí pohyb, anebo se již hýbe jako dospělý pes. Ale každopádně pro malé štěňátko ani zdánlivě nevinné probíhání tunýlky není dobré a nejen dle mého názoru je to úplně zbytečné. Bavila jsem se na toto téma s veterinářkou, která také se svými psy sportuje a říkala, že dříve jak v 10 měsících, by ani s tunely nezačínala. Slalom, by měl pes dělat nejdříve v roce, ale je to zase individuální a stejné je to se skákáním. A každopádně není kam spěchat!!! Jakou roli hraje temperament? Řekla bych, že do jisté míry velkou. Jenže myslím spíše z toho hlediska, že ke každému pejskovi se musí přistupovat jinak. Samozřejmě je určitou výhodou, pokud je pes žhavý do práce. Ale ovšem všeho moc škodí. No, a pokud máte doma pejska gaučáka, nemusíte se bát, že by nebyl schopen agility běhat. Při správné motivaci, dobře vedeném tréninku a především pochopení a skvělém vztahu s vaším pejskem, jde dosáhnout zdánlivě nemožného. J Mám to ze své vlastní zkušenosti. Sama takovou jednu psí flegmatičku mám. Jak se zdá, s agility můžete začít kdykoli s jakýmkoli zdravým pejskem. Stačí jen odhodlání, nadšení, tolerance a pochopení! Julie Wohanková Foto: Kristýna Živná, Alžběta Veliká Uznávám, nadpis není žádné básnické veledílo, ale za to je to pravdivé. Jaro je většinou ve znamení hezkého počasí, ale také závodů. Léto pro mě znamená hlavně vidinu prázdnin a podzim i zima by se mohly zdát jako pochmurné a proto líné období. Ovšem opak je pravdou, tedy alespoň z části. Pochmurné počasí a brzká tma mě štvou, ale to nás nezabrzdí. Každý víkend chodíme na daleké procházky. Především na mou oblíbenou Vinařickou horku, která je široko daleko jediným kopcem, takže nás tam můžete potkat často.Jsem možná trochu divná, ale já prostě chůzi do kopců miluju. Každopádně je horka zajímavé místo, ale získá ještě více na své hodnotě poté, co jsem tam potkala Australana. Opravdu pravého nefalšovaného Australana !!! Nejprve se lekl Trickinky, poté jsem ho pozdravila a on mi odpověděl: "Hello! Do you speak english ? " Díky mému poslednímu pobytu v Anglii jsem ztratila ostych, ba naopak angličtinu vyhledávám. Je to pro mě určitý adrenalin. A tak po pár minutovém rozhovoru jsem odcházela s rozzářeným úsměvem a bouřícími se endorfinami :D V týdnu samozřejmě také chodíme na procházky, ale brzká tma nám je dost zkracuje. Takže jsem si říkala, že začneme běhat. Já ovšem nesnáším běh, alespoň jsem si to do nedávna myslela. Vždycky mě úplně dere, jak já běžím, umírám a Hailinka si vedle mě zvesela poskakuje s výrazem, kdy už konečně začnem něco dělat. Takže tudy cesta nevede, myslela jsem si. Proto jsem si Hailey zapřáhla a zkusily jsme běžet. A ono to bylo zábavné !!! Hailey to dokonce na chvilku unavilo. Ovšem úsměv na tváři mi brzy zmizel, když mě náš druhý společný běh potvrdil mé obavy, že se Hailey v postroji škrtí. Vždyť je to ale tažný postroj, nechápala jsem. Poté jsem si zjišťovala, co a jak a nakonec jsem uvážila, že bude přeci jen nejrozumnější koupit nonstopácký line. Dnes jsem ho zkusila v tahu. Je to lepší, ale někdy pořád sípe. Ach jo....Snad objevím příčinu a vše se zlepší. Jinak máme takovou agilitní pauzu, Tricki úplnou. Tedy trénovala sbíhanou kladinou, ale ted ani to nemůže, protože se jí navrátilo kulhání na zadní nohu, které se jí občas objevuje. Pravděpodobně je vše způsobené, tím, že jí asi před 2,5 lety převálcoval 30 kg pes :(. Na začátku ledna jdeme ke K. Plačkové.. RTG páteřé má z května a ta je čistá. Tak uvidíme... A s Hailey se věnujeme také především jen kladině.... Občas si zaběhne pár skoček, ale fakt jen málokdy. Především nás zabavují triky. Moc z nich není dotaženo do dokonalosti. Spíš mě baví zkoušet nové a nové a Tricki s Hailey s tím souhlasí. A také jsme se s Hailey zúčastnily semináře dogfitness, takže pilně cvičíme na buráku a budeme ještě více. Protože nám Ježíšek přinesl pořádný velký burák :D A poslední, ale asi nejdůležitější informace :D . Již asi měsíc se mi zdá, že Hailey začíná dospívat. 9.12. oslavila své druhé narozeniny, takže by to nemusela být jen domněnka. :D (foto: Nikola Kratochvílová) Všem přejem štastná vzlet do Nového roku a poté pohodový rok 2016!!!
Zatím jsme se tréninku moc nevěnovaly - kvůli vedru, nebyli jsme doma..... A každopádně radši chodíme na procházky, po nějaké době opět pečlivě trikujeme :D Trénink jsme si udělaly celkem 4x. Jednou jsem foťák neměla.A naposledy moc nenatáčel. A teď jen krátce k trénování. Běhaly jsme více méně podle sekvencí od Katky Lerlové, občas jsem si něco dovymyslela, nebo přizpůsobila, především Hailince, která neumí zónovky, ale pilně na tom pracujeme :) V technických věcech se máme ještě, co učit, ale mé vedení, čte Hailinka krásně, až se divím :D A co na videu není, jsou její rozlišovačky tunel-slalom, které nakonec krásně pochopila a i se ve slalomu zrychlila. Ale foták prostě chtěl, aby to zůstalo jen mezi námi :D Co opravdu miluju je Hailinky pohled, který jasně a nadšeně říká: " Tak co jdeme dělat ?!?" :) A jen ve zkratce něco o Tricki. Opravdu jí to teď moc baví, běhá skvěle a je celá úžasná :D Vše co je natočené, můžete také vidět na videu :)
|
Author
Archives
October 2019
Categories
All
|