Další článek v časopisu_ Ecanis http://www.ecanis.cz/element/simple/documents-to-download/b/c/08c31da8c6f2878d.pdf …protože je moc malý, velký, starý, mladý, hloupý, aktivní, líný, neposlušný…. S touto reakcí se často setkávám u lidí, kteří vidí poprvé agility, nadchne je to, ale povětšinou mají tu či onu výmluvu, proč zrovna jejich pes nemůže s agility také začít. Takže tentokrát si povíme o tom, jací pejsci se agility mohou věnovat. Povětšinou se razí heslo, že agility jsou pro každého. Které se má vztahovat jak na lidi, tak na psy. Jenže zas tak úplně se s tímto souhlasit nedá. Asi nejdůležitější, jako u všeho, je zdraví. Nejsem veterinář ani jiný odborník, přes zdraví psa a i kdybych byla, nevyjmenovávala bych, co je ještě únosná zdravotní komplikace a kdy už je to moc a s agility se musíte buď na určitý čas, nebo pro vždy rozloučit. Záleží asi na zdravém selském rozumu, konkrétním případu a veterináři. Ale každopádně je důležité uvědomit si, že je po pejskovi vyžadovaná vcelku náročná fyzická i psychická zátěž. Chceme, aby běželi co nejrychleji, bleskurychle se otáčeli, skákali, kličkovali slalomem a k tomu vnímali naše povely a vedení tělem. Z toho vyplývá další podstatný fakt. Pejsek musí mít dobrou kondičku. Opravdu !!! Trénink agility by neměl sloužit k jejímu budování. To je důležitá věc, kterou by si každý měl uvědomit. Představte si, že by vás někdo postavil třeba na závod 100/110m překážek, bez jakékoli přípravy a řekl: „ Běž! Vybuduješ si skvělou fyzičku, když takhle rychle poběžíš a ještě si u toho zaskáčeš!“ Jak by to s většinou z nás dopadlo? Asi ne moc slavně. Buď bychom postupně opatrně a pomalu překonali nějakým způsobem všechny překážky. Nebo bychom se je tedy pokusili v rychlosti přeskákat, ale pravděpodobně bychom se za chvíli někde natáhli. Anebo by to někdo případně rovnou vzdal. Někoho by tato zkušenost otrávila. Jiný by se zranil…. A teď se vžijte do role vašich pejsků. Zkrátka vzít psa přímo z gauče a postavit ho na agility parkur mi přijde vůči němu přinejmenším neférové. A také velký hazard s jeho zdravím. Ano, někomu to může procházet, ale není lepší udělat vše pro to, abychom se snažili nehodám, co nejvíce vyhnout… Nedostatečná kondice může být i jednou z příčin demotivace, shazování latěk atd… Takže já se svými pejsky chodím hodně a to každý den na procházky do lesa. Les je pro psy skvělou přirozenou posilovnou. Kdejaká větev se jim připlete do cesty, občas musí přeskočit něco většího, jindy vyběhnout do kopce… A každopádně takový volný pohyb milují a já také J Dále cvičí na balančních pomůckách a učí se spousty triků, při kterých se učí ovládat své tělo a zároveň ho posilují. Věděli jste například, že pes neví o svých zadních nohách? Až např. s triky přijde uvědomění si svého těla. Důležité je podotknout, že vše dělám pomocí shapingu, což znamená, že pejsci cvičí zcela dobrovolně bez jakéhokoli vynucování z mé strany. Ba naopak, zbožňují to J A za další si myslíme, že výše popsaná cvičení a budování fyzičky jsou dobrá pro jakéhokoli psa, bez ohledu na to, zda dělá, či nedělá, nějaký sport. Stejně tak jsou dobré pro všechny další hry, které učím a hraju je se svými fenkami. Připraví je dobře na parkur, opravdu se mi to u mé mladé fenky osvědčilo. Ale především je to opět společná zábava. A když pejska s vámi baví něco dělat, je to již dobrý krok k tomu, aby se z něho stal poslušný psík, který radostně přibíhá na přivolání a je s vámi radši, než s jinými lidmi, psy, či třeba voňavou trávou… Jak je to s věkem? Myslím, že pokud pes splňuje předchozí kriteria, nejde říct, kde začíná ta hranice, která určuje, že je pejsek na agility již moc starý. Ovšem, co se týče štěňat a agility, tak to je velmi rozporuplné téma. Myslím, že nelze určit, kdy se může s agility začít a také každý pod tím vidí něco jiného. Pokud se budeme bavit přímo o tréninku na překážkách, tak je to také velmi individuální. Každý pejsek dospívá jindy. Důležité je asi také pozorovat, zda má pes stále štěněcí pohyb, anebo se již hýbe jako dospělý pes. Ale každopádně pro malé štěňátko ani zdánlivě nevinné probíhání tunýlky není dobré a nejen dle mého názoru je to úplně zbytečné. Bavila jsem se na toto téma s veterinářkou, která také se svými psy sportuje a říkala, že dříve jak v 10 měsících, by ani s tunely nezačínala. Slalom, by měl pes dělat nejdříve v roce, ale je to zase individuální a stejné je to se skákáním. A každopádně není kam spěchat!!! Jakou roli hraje temperament? Řekla bych, že do jisté míry velkou. Jenže myslím spíše z toho hlediska, že ke každému pejskovi se musí přistupovat jinak. Samozřejmě je určitou výhodou, pokud je pes žhavý do práce. Ale ovšem všeho moc škodí. No, a pokud máte doma pejska gaučáka, nemusíte se bát, že by nebyl schopen agility běhat. Při správné motivaci, dobře vedeném tréninku a především pochopení a skvělém vztahu s vaším pejskem, jde dosáhnout zdánlivě nemožného. J Mám to ze své vlastní zkušenosti. Sama takovou jednu psí flegmatičku mám. Jak se zdá, s agility můžete začít kdykoli s jakýmkoli zdravým pejskem. Stačí jen odhodlání, nadšení, tolerance a pochopení! Julie Wohanková Foto: Kristýna Živná, Alžběta Veliká
0 Comments
|
Author
Archives
October 2019
Categories
All
|